Trpělivost!!!
Ahoj všichni,
včera večer už jsem se na aktualizaci nezmohla, únava byla silnější než já.
Ivo a Denisa nás doprovodili na veterinu a byli s námi i v ordinaci, kde se pro Berry stali velkou oporou, zvláště při vytahování kanyly. Sundání bolelo, na sestřičku Berry zakvičela, lehce vrkla a letěla k Denise a Ivovi si rychle postěžovat a poptat se, zda to viděli, co jí dělají.
Je to malá herečka a i proto se vždy na veterinu těší, to víte, já nejsem pro ni žádné publikum.
Mám pocit, že konečně se to hýbe k lepšímu a pan doktor Najman podchytil ohnisko zánětu a díky dalším lékům je Berry o hodně lépe.
Vím, že nemá stále vyhráno, ale zlepšuje se a to je hlavní.
Křeč se zatím stále drží v šíji a v obličeji, ale je znát uvolnění, ouška už mají lepší tvar a i chvilkama jsou mnohem níže.
Nálada je na vysokém stupni, musím ji teď hodně krotit, už si vůbec nepřipouští, že má smrtelnou nemoc. Nejradši by šla ven a na pořádnou procházku. Dvakrát denně jde vedle domu se vyčurat a musim ji mít na vodíku, jelikož by mi dříve jinak poslušný pejsek, normálně zdrhnul.
Dnes jsem se odhodlala nechat ji samotnou doma, zdůrazňuji, že doba odloučení trvala 1minutu! musela jsem už s odpadky, to byl řev. Ne, že by se jí po mě stýskalo, ale byla naštvaná, že já si jdu ven a ona nemůže.
Zlobí, jak čertík z krabičky a já jsem z ní hotová, ještě v pátek mi umírá v náručí a dnes mi stáhla deštníky z věšáku, čórla ponožky, převrátila misky s vodou, ona je to totiž děsná prča, když panička mrská tou obrovskou útěrkou po podlaze a musim zavírat do kuchyně, tam nesmí být sama.
Berrynka zhubla a je hladová, sežere všechno na co přijde, takže vše mam schované, koše zatížené a špajz s jídlem na zámek, chuť k jídlu je víc než obrovská, už několikrát jsem ji chytila, jak stojí na zadních a šmejdí po kuchyňské lince. Dostává pomalu šestkrát denně po menších dávkách a i to je jí málo, pro srovnání, já když to stihnu najíst se dvakrát za den, tak je to úspěch :-)
Pan doktor sám říkal, že se mu víc líbí a oproti včerejšímu ránu je zde výrazné zlepšení, uvolnění je díky diazepanu, který baští čtyřikrát denně, je pak malátná a má problém s koordinací, ale shodli jsme se na tom, že je to zanedbatelné, jelikož díky diazepanu by ji neměly hrozit křeče, které by vedly k zadušení.
Diazepan se užívá často a je téměř neškodný, takže jsme se domluvili, že jej bude brát po celé dva týdny. Teplota naštěstí Berry klesla na normál, ikdyž teď poledne ji zase trochu vyletěla, ale stále je to pod 39, což je dobré.
Pan doktor mi řekl, že samozřejmě ještě nemá vyhráno, ale šanci už má větší a tak musíme doufat. Mimo diazepanu baští penicilin, s tím ale zlobí, nechce ho polknout a tak ji musim hlídat, jelikož je schopná mít ho pět minut v tlamě a pak teprv vyplyvnout. Otevřít tlamu a strčit do krku v jejím stavu neni možné, stále kvůli křeči nemůže tlamku moc otevřít a násilím by to bylo velmi bolestivé.
Také jsem zahájila léčbu homeopatiky a ještě nám v pondělí dorazí další, náš pan doktor s tím velmi souhlasil, podpořit léčbu i homeopaticky.
Na veterinu, už chodíme na kontrolu každý druhý den.
Takže Berrynka má vše co je možné proti boji s tetanem a hlavně má obrovskou vůli žít a to je hlavní.
Už spím mnohem klidněji, ikdyž ze spánku stále poslouchám, zda oddychuje a často se budím a kontroluju ji, pomalu každé dvě hodiny bere nějaké léky. Část noci si spí v kennele, kterou má otevřenou, aby se mohla jít na pít a zbytek si zalejzá ke mně do postele. Strach mám stále, ale cítím, že už se blížíme k cíli.
Teď si už ani nemohu připustit, že by boj nezvládla, ale ona to zmákne, sice mě asi šibne, protože uhlídat tohle dráče je nad lidské síly, ale hlavně, že bude dobře.
Moc Vám všem děkuju za neustálou podporu, která mi moc pomohla a pomáhá. Ještě nemáme vyhráno, takže pěsti držte pořád a jak vidím, tak se to vyplatilo. Berrynka o Vaší podpoře ví a moc se těší, až se se všemi setká a každému, tak budu moci zafunět do ucha, či dát ježatou pusu.
Děkujeme!!!
Vaše Mája a Berry