Novinky za poslední dva týdny
Ahoj všichni!
Hned na úvod se omlouváme za pozdní aktualizaci, ale práce na e-shopu, ale i starosti kolem nám berou veškerý čas. E-shop už by měl být od 22.11. v provozu, ikdyž stále se čeká na opravu auta a tak muselo být otevření e-shopu posunuto, ale neustále na něm pracujeme, tak už snad bude vše klapat.
Minulý víkend jsme s Monikou a Arsou rozjely do MB na naši první výstavu, už po chvíli jsme byly s Berry nervózní, ne nijak ze samotného vystavování, ale z toho chaosu kolem, plno lidí a psů, každý přes sebe skáče, věci se válí na zemi, Berry nechápala, proč si nesmí hrát...
Přiznám se, že jsem byla celkem vyjukaná a nijak mě to nenadchnulo a také jsem dala Berry slib, že ji pro příště tohohle ušetřím, ikdyž jsem si v tom slibu ještě nechala prostor aspoň pro jarní výstavu :-)
Ale hezky po pořádku, před námi byli klucí a pak šli holky :-) v kruhu jsme se držely v čele, dle čísla, což nás dost zmátlo. Nastoupily jsme se vztyčenýma hlavama, ale ovšem těžce zmatenýma, protože jsme rozhodně ani jedna nevěděla, co máme dělat, zda hned běžet, nebo stát, naštěstí nás ostatní na dálku aspoň trošku dirigovali, takže jsem se zastavili, prý do postoje, tak jsme se začaly rovnat a šup už byl u nás dědula posuzující, chytl Berry za čumas, mrknul na zubiska a šel dál, takže tvrdě trénované zuby jsme si ani nevychutnaly, jaká to byla rychlost.
Taky se musím zmínit, že když jsem před vstupem do kruhu vytáhla bavlněné šňůrky rádo by výstavní vodítka, tak se mi hodně lidí smálo, držela jsem si svou suverenitu, ale když jsme měla co dělat to čertisko zvládnout na normálním koženém vodítku, tak mě má jistota rychle opouštěla, naštěstí k nám přiběhla naše chovatelka Míša a půjčila nám své kožené vodítko. Míšo, díky!!!
Čurtidlo by jistě zdrhlo, protože při běhu se mi vzpínala, jak koník a pak hopsala, jak koza, evidentně jevila protest nad nesmyslným pobíháním po vymezené ploše, pak jsme se zastavili a já se tak rozhlížela kolem, Berry jsem řekla, ať stojí.
Až po skončení jsem se dozvěděla, že musím psa mít stále ve výstavní pózé, no co, tak jsem si daly pohov, to doženeme příště.
Takže jsme si pěkně zaběhaly, postály a dostaly krásné hodnocení VN 3 (byly jsme 3 ze 4) a posudek:
"osmi měsíční fena, ve všech proprocích odpovídá standardům, výborná hlava, nůžkový skus, velmi dobrý postoj i pohyb, velmi perspektivní."
Takže ve finále jsme dopadly dobře a i medvídek byl, když se rozhodčí nedíval :-)
Ale musím říct, že je to vážně hrozný zmatek a to ještě máme třešničku na dortu, když jsme čekaly na kamarádku, abychom jsme jí předaly nějaké zboží pro její pesjky, tak Berry bez důvodně napadnul pes ACD, který ji chytil za čumák a prokousnul jí ho. Chudák malá, hned se mi choulila v náručí a naříkala, při nadávkách na psa a jeho paničku, jsem stihla Berry otevřít pytlík s kokynama a zase bylo dobře, ještě pár piškotků od Moniky a už bylo vše zlé zapomenuto.
Do teď nechápu,proč dospělý pes napadnul mladou fenu a ještě se jeho majitelka tvářila dost arogantně a tvrdila mi, že ji nekousnul, až když jsem jí ukázala dvě díry na čumáku, z kterých Berry tekla krev, tak jen odfrkla a dělala, že se jí to netýká. Pár lidí od Pražských krysaříků se nás zastalo a také mi potvrdili, že ten pes útočí už od začátku na ostatní.
Po této zkušenosti jsem Berry slíbila, že už ji takhle trápit nebudu, že příště už jen lesíček nebo hraní si s kamarády. Myslím, že mi ještě nějakou jarní výstavu dovolí, ale rozhodně nejsme a nebudeme výstavní příznivci. My jsme prostě lovci :-)
Takže tento víkend jsem Berry vše vynahradila, ale bohužel nám bohyně lovu Diana nepřála a úlovek nebyl žádný, ale přesto je Berry jako střela a dělá mi jen samou radost, dokázala jsem ji několikrát odvolat ze stopy a to ikdyž před ní vyběhla srna, ale pokud už se po stopě pustila, vždy se nejdéle do 10ti minut vrátila a krásně na stopě hlásí.
Mohla bych jí vychvalovat ještě dlouho, lov má prostě v krvi a začíná být neunavitelná, až v lese je pořádně šťastná a poslušná, protože to bere, že je to odměna a když nebude poslouchat, nebude lesíček. Také se naučila lézt po žebříku, je nutné aby uměla čekat pod posedem v klidu, což se nam docela dařilo, ale na druhý posed už se prostě musela také podívat, takže jsme se velice rychle naučily nový povel "chyť se mě a drže se", vypadá to, jako bych měla na břiše baťoh, drží se jak opička a až když ji řeknu, ať už se pustí tak své sevření povolí, je to prostě janek :-)
Večer si pěkně s pánečkem dáchli, bohužel se mi přihodilo to, že Berry zapomněla jak se jmenuje a i ohluchla. Když jsem ji v jednu v noci tahala od pánečka z postele, tak na jméno Berry nulová reakce a ani se na mě nepodívala, jen dál myla pánečka, aby byl krásně čistý na to spaní, ale to už i páneček projevil žádost o odstavení topného tělesa. Po pár minutách se mi to podařilo ji dostat z postele, ale nadšená nebyla.
Jsem se zase rozepsala. Mějte se všichni moc krásně. Vaše Berry a Mája
Co se chystá:
13. 11. čtyřdenní pobyt na Vysočině
21.11. Hon na zajíce
